ČLÁNKY, POSTŘEHY, ZKUŠENOSTI

Zájezd do Starého Plzence

 

 

Zájezd Cechu českých vinařů

 

 

 

Dne 18.5.2011 Cech českých vinařů pořádal exkurzi pro své členy do firmy Bohemia Sekt a. s. ve Starém Plzenci a do pivovaru Plzeňský Prazdroj a. s. v Plzni.

Společnost Bohemia Sekt a. s. byla založena v roce 1991 a pod současným názvem vystupuje od roku 1995, nicméně výroba šumivých vín byla v Plzenci započata již v roce 1942. Firma je držitelem ocenění nejlepší vinařství roku 2010. Roční produkce činí 20 milionů lahví, z čehož 12 milionů lahví tvoří šumivá vína.

Ve společnosti Bohemia Sekt nás přivítal generální ředitel Ing. Vozdecký, který nás provedl celým podnikem. Byli jsme seznámeni se všemi filiálkami, jež jsou v majetku společnosti: Víno Mikulov, Chateau Bzenec, Vinařství Pavlov, a Habánské sklepy. Vinaři se seznámili s klasickou metodou výroby šumivých vín a s metodou Charmant. Také jsme viděli jednu z nejmodernějších stáčecích linek v ČR. V závěru exkurze jsme vyslechli přednášku o marketingové strategii společnosti a zhlédli nový reklamní spot. Na konec exkurze byla zařazena degustace několika vzorků šumivých a tichých vín s výkladem someliéra. Ze šumivých vín nejvíce vinaře zaujal Bohemia Sekt Prestige rosé brut a z tichých vín Rulandské bílé, ročník 2009, pozdní sběr z Vinařství Pavlov a Cuvée 1614 ročník 2008 (Zweigeltrebe + Rulandské modré) z Habánských sklepů.

Historie společnosti Plzeňský Prazdroj byla započata roku 1842 a do dnešních dnů se zde vyrábí pivo plzeňského typu. Společnost ovládá 50 % trhu s pivem v České republice a patří pod ni značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Radegast, Master, Birell a Frisco. Firma patří nadnárodní společnosti SABMiller.

Vinaři se seznámili s technologií výroby světlého, spodně kvašeného ležáku plzeňského typu. Viděli jsme moderní lahvovací linky na stáčení piva do lahví a plechovek, varnu a sklepy. Ve sklepích jsme ochutnali nefiltrované, nepasterizované pivo spodně kvašené plzeňského typu. Sklepy se zachovaly do dnešních dnů, nicméně celá výroba už dnes probíhá pouze v nadzemních stavbách.

Závěrem lze říci, že zájezd byl velkým přínosem pro všechny zúčastněné vinaře. A zajímavou zkušeností jak vypadají jedny z našich nejlepších podniků zabývajících se potravinářskou výrobou, ačkoliv nejsou ve vlastnictví českých občanů. 

Autor: Jan Froněk

Remeš

Cech českých vinařů v kraji Champagne

     Ve dnech 22.-24.října 2010 navštívila delegace českých vinařů jednu z nejznámějších a nejproslulejších vinařských oblastí světa, francouzskou Champagne. Návštěva se uskutečnila na základě pozvání francouzské strany. Město Kutná Hora má dlouholetou velmi plodnou spolupráci s Městem Remeš ( výměna studentů středních škol, kulturní programy, propagace Kutné Hory na úžasných trzích Johanky z Arku a naopak návštěvy francouzských vinařů na Svatováclavských slavnostech v Kutné Hoře ), která v roce letošním vyústila v pozvání zástupců Města Kutná Hora se samostatnou delegací českých vinařů.

     Za vinaře se zúčastnili p.Jiří Čábelka, předseda CČV, p.Jan Podrábský, ředitel Lobkowiczkého zámeckého vinařství Roudnice nad Labem, p.Vojtěch Kušina, hlavní enolog Školního statku Mělník a p.Stanislav Rudolfský, místopředseda Rady Vinařského fondu ČR. Těžiště oficiálního programu se odehrávalo v sobotu. Zatímco zástupci Města Kutná Hora měli vlastní program, vinařskou delegaci čekal speciální program a velmi náročný den. Dopoledne nás přijal v reprezentativním sídle C.I.V.C. v městě Épernay ředitel instituce p.Dominique Moncomble. Comité interprofessionnel du vin de Champagne, jak zní celý název v originále, združuje producenty ( vinaře a vinohradníky ) této oblasti. Jejich budova odpovídá svojí velikostí, vybavením i majestátem významu celé oblasti Champagne. Při degustaci vín nám pan ředitel ozřejmil hlavní poslání a úkoly organizace – kontrola kvality a kvantity produkce, ovlivňování konečné ceny za lahev a ochrana známky „Champagne“. Největší problémy s ochramou známky mají především v USA a Číně. Na závěr setkání došlo i na degustaci vín z našich luhů a hájů. Následoval oběd s našim milým průvodcem a hlavním organizátorem akce p.Jacques Lorenzi. Všímali jsme si, zda i prosti francouzi konzumují k obědu Champagne a byli jsme velmi překvapeni. Přestože cena lahve začíná na 20 EUR, téměř žádný stůl se bez „bublinek“ neobešel. Až i nám se podaří takto vychovat spoluobčany, budou mít naši vinaři vyhráno.

     Odpoledne následovala návštěva vinařského družstva ve vesnici Passy-Grigny. Družstvo obhospodařuje 125 ha vinohradů a sdružuje 82 vinohradníků. V celé oblasti Champagne je 34.000 ha vinohradů a cca 140 vinařských družstev. A právě ona mají velmi silné slovo v určování výkupních cen hroznů. V současnosti je cena 5 EUR/kg. Sklizeň probíhá většinou v září při cukernatosti 17-18 st.NM, aby víno mělo 10,5 st.alk. Hrozny se lisují celé, následuje sedimentace atd., stejně jako všude jinde. Do dorzážního likéru se používá sacharoza, do tirážního likéru rektifikovaný mošt. Většina produkce tvoří vína kupážovaná ze všech tří odrůd ( Pinot noir, Menieur a Chardonnay ), oblastí a ročníků, pouze cca 8% produkce tvoří vína ročníková, tzv. „millésimée“. Ta musí zrát na lahvi min 36 měsíců. Dozvěděli jsme se mnoho údajů a zajímavostí. Zřejmě nejvíc nás zaujalo, že počet keřů na ha začíná na 8 tisících a konkrétně v tomto družstvu je 9,5 až 10 tisíc. Poté člověk pochopí povolenou produkci na 1 ha 10.050 lt. U nás těžko myslitelné.

     Celý den vyvrcholil slavnostní večeří v legendárním skepení Mumm v Remeši, který patří k pěti nejvyhlášenějším kultovním sklepením celé Francie. Možná ještě ani nyní nedokážeme docenit pocty, které se nám a našim českým vínům dostalo. Doposud se zde při takovýchto slavnostním příležitostech jiné víno než Champagne nepodávalo, až nyní. Padesát významných představitelů veřejného života, ředitelů vinařských podniků a politiků v čele s prefektem oblasti Champagne-Ardenn p.Jean-Paul Bachy ( zároveň president sdružení AREV ) ochutnalo Ryzlink rýnský z Mělníka, Sylvánské zelené z Roudnice a Pinot noir z Kutné Hory. Závěr večera jsme strávili v diskusích s kolega vinaři a především s p.J.P.Bachy, který rozváděl své vize o činnosti vinařského sdružení AREV.

Autor: Stanislav Rudolfský